Klasické prohlášení typu „nebudeš mít jiného boha než Boha“ nebo neustálé „díky Bohu“, „požehnaný den“, atd., atd. sem naprosto patří i když pro normálně myslícího člověka (kolik nás takových dnes je?) seriál vyznívá spíše jako připomenutí Vidalových (Eugen Luther Vidal, jr.) slov o tom, že „Největší neštěstí, které kdy potkalo lidstvo, bylo křesťanství“; já ještě dodávám „…a sociální sítě“ (spíše „pavlačová drbárna“).

Našinec Vidalovým slovům musí neustále dávat za pravdu a seriál brát ne jako jiný fašistický režim, což v „šestce“ skloňují dosti často, nýbrž jako zapšklé fundamentalistické křesťanství v nejtvrdší podobě, resp. v nejtvrdším výkladu, i když překvapuje například absence mnohoženství. To by ale nepochybně v cenzorské „Americe“ neprošlo a tak si to alespoň někteří z nás mohou připomínat jako varování před tím, kde můžeme (také) skončit. Původní sci-fi totiž dnes začíná vyznívat jako realita.

Bohužel šestá řada „Služebnice“ je více než kdy před tím poznamenána používáním nesedících a dnes nadužívaných příměrů (bavím se o českém dabingu, nevím, jak je tomu v originálním znění a v knize). Gileád je přirovnáván k fašismu, což je naprostá hloupost. A víte, co se stane se slovy, která jsou takto nadužívána? Vyčpí, odejdou, ztratí svůj původní význam, stanou se běžná...

Jak to ostatně (od řady hlupců) vidíme dnes…

Tohle mi na poslední řadě vadí nejvíce. Jinak je dost o životě. Bývalí nepřátelé jsou nuceni se spojit, hlavní postavy se dokreslují a někdy hodně mění charakter a je tu – nepochybně – také podobnost se současným děním (někdy možná přílišná). Já si jen musím přečíst knihu a zjistit, co je myšlenka skutečného autora ságy a co fabulace filmových tvůrců. Ty jsou poslední dobou někdy hodně zvláštní. Viz třeba naprosto zničená Nadace.